Na startu se serazují souperi, do žacátku zbývá nekolik vterin. Je odstartováno, samohyby se rítí do první šikany, ale co to??! Jeden ze závodníku naráží do obycejné tužky... Ano, v téhle závodní akrádovce se vrhnete do boje s miniaturními samohyby, závodícími na stolech (at kuchynskými, nebo kulecníkovými), na zahrade, dokonce ve vane, zkrátka navštívíte místa velmi známá, i když by vás nikdy nenapadlo, že zrovinka tady lze závodit.
Micromachines je zcela jiste legendou (a když ne legendou, tak alespon hrou, jejíž název jste alespon jednou slyšeli), proháníte se ve všech možných i nemožných strojích (od "pidi" formulí, bugin, dragsteru, pres lode a dokonce i vrtulníky) na, jak jsem psal výše, psacích stolech apod., s jediným cílem - zvítezit. Možná to zní trochu jednoduše, ale opak je pravdou, nebot souperi vám zadarmo nic nedají. A když už jim ujedete, obrazovka se pohybuje tak obrovskou rychlostí, že stací jedna necekaná zatácka a skoncíte bud pádem ze stolu, nebo nárazem do nejaké prekážky, což se rovná témer vždy zarazení se zpet na poslední prícku (a práve tímhle je dle mého názoru hra geniální). Nic nemáte jisté a vítezství vám vždy udelá obrovskou radost.
Systém vybírání souperu je jedinecný, na pocátku si 3 zvolíte, každý z nich má kredit (stejne jako vy) trí životu, a pokud tedy trikrát prohraje (rozumnej - 3 x skoncí na ctvrtém míste), vypadne ze souteže a vy si sami vyberete jeho následovníka. Souperu je celkem jedenáct a každý má své dovednosti (skills), i když jejich skutecné rozdíly ve hre se jen obtížne identifikují. Celkove se totiž chovají stejne... ehm... rekneme, jednoduše, ale to zase nemusí až tak vadit, nebot máme ve hre ješte jednu možnost a tou je MULTIPLAYER (taky co by to bylo za hru, kde by nešel onehdá velmi populární splitscreen, žeano). Ten rozhodne prodlouží hraní hry o nekolik probdených nocí s kamarádama u jednoho PC. Skutecná sranda, zvlášte po pár pivech, to už nestíháte vubec...
A nyní neco k technickému zpracování. Grafika je dobrá, mrzely mne pouze trošku horší modely samohybu a špatné namapování nekterých objektu (obzvlášte kapek na ceste), ale jinak jde o dobrou práci. Bohužel zvuk se mi nepodarilo rozhýbat vubec, takže težko posoudit, že.
Na konec mám ale jednu pripomínku (VELKOU pripomínku). Kdyby hra byla jediného svého druhu, urcite bych jí vrele doporucil, ale nyní, za situace, kdy autori nelelkovali a vytvorili "dvojku", která prináší znatelne lepší grafiku s vylepšením rady vecí, at už AI (zda se tomu tak dá ríci), nebo hratelnosti atp,, nemužu jinak, než doporucit spíše ono výše zmínené druhé pokracování. Pokud ale nemáte možnost sehnat Micro Machines 2, jednicka je pro vás jasná volba.
Testováno na PC:
- 486, DOS ( bez problému )
- Celeron 1GHz, Windows 98 SE + DOSBox ( bez problému )
|